Na úvod jen sepíši několik krátkých východisek pro můj dnešní příspěvek. Jde spíše o nějaké stavy mysli, než o řadu premis, ze kterých by na závěr něco mělo vyplynout:
- Prezident Zeman je hulvát, arogantní, nemocný, starý pán
- Prezident Zeman je postižený sebeláskou v extrémní verzi
- Prezident Zeman je v důsledku prvních dvou bodů přesvědčen, že je nad občany, nad Ústavou, nad pozemskými pravidly čehokoliv
- Prezident Zeman lže, jako když Ovčáček tweetuje
- Prezident Zeman je zcela jistě neštěstím pro Českou republiku v této nijak klidné době
- Prezident Zeman byl zvolen 26.1.2013 v řádných volbách
Právě poslední bod je nutné mít na mysli při jakékoliv diskusi o něm, o budoucnosti ČR apod. Ať už se diskuse vede u třetího piva, v televizi nebo na náměstí.
A je to na náměstí, kde se včera stala nehoda paní Báře Štěpánové. Při vší úctě, kterou k ní mám, hlavně pak k jejímu proaktivnímu přístupu, neměla by se pouštět do úvah, že „Zeman se nikdy neměl stát prezidentem“.
Měl se jím stát, byl dle zákona a volební komise právoplatně zvolen. Nelze přece na jednu stranu starého pána peskovat za nerespektování Ústavy a pak stejným dechem nerespektovat volby...
Bohužel, tím se kruh uzavírá a z mého pohledu se opět dostáváme k nerespektování pravidel, přesvědčení o osobní pravdě a její nadřazenosti nad ostatní osobní pravdy.
Proč se Zeman stal prezidentem je výsledek řetězce událostí, kde jistě jsou ruské zájmy, neopatrnost protikandidáta v TV debatě, kde naivně otevřel Dekrety (a to se u nás přece nesmí!!!), nízká kvalita ostatních kandidátů postavených stranami do role budoucí loutky ve vleku zájmových skupin... ale také tam je pískání na Hradě, dohody na záchodcích... a všeobecná nechuť. Z toho plynula snaha zalíbit se ve volbách, prosazení přímé volby jako alibismus stran a Zeman je tam, kde je.
Takže jak to, že se neměl stát prezidentem? Vše k tomu směřovalo... a byl zvolen a tečka a bastafidli.
Teď jde (některým, mně taky) o to, aby nebyl zvolen podruhé. A tomu zpochybňování reality a voleb nepomáhá.